Uvědomujeme si, že dříve sloužilo zaměstnání především jako prostředek k uspokojování základních potřeb. Pokud tento cíl naplňovalo, lidé se nemuseli poohlížet jinde… Dnešní generace počítá s tím, že během svého produktivního života lidé vystřídají klidně deset nebo i více činností a pozic. Je to tak proto, protože existuje něco, co si nejsme schopni popsat. Něco kvůli čemu neustále vyhledáváme nové a nové příležitosti a ani kolikrát nevíme, co vlastně hledáme … To něco, díky čemu se nám nechce vstávat z postele, když máme jít něco udělat. To něco většinou nejsme schopni identifikovat, jenom víme, že to je, protože to cítíme.
Cítíme, že hledáme víc, než jenom práci, cítíme že hledáme možnost naplnit svůj potenciál, posouvat hranice svého osobnostního růstu, hledáme hlubší smysl a význam naší práce, chceme po sobě zanechat pozitivní a užitečný odkaz dalším generacím, cítíme že chceme být pozitivním přínosem pro co možná největší množství lidí okolo nás, chceme zhmotňovat naše poslání…
Pokud víme, že je schopna všechny tyto naše požadavky naplnit činnost, které se máme věnovat, tak potom nás automaticky i baví náplň té činnosti…